Divokému kvašení se věnuje jen hrstka pivovarů. Proč se tím zabýváme zrovna my? Úplně první motivací kdysi bylo uvaření dobrého ovocného piva. Ten, kdo zná belgická višňová, malinová a jiná ovocná piva také asi zná tu frustraci nad stavem „ovocných“ piv v Čechách. Zkusili jsme nasypat ovoce snad do všech relativně snadno dostupných piv (ležáckého, pšeničného i dalších svrchně kvašených piv). Výsledek neohromil. Přidávání ovoce do “běžného” piva bylo několika pokusy vyloučeno a nápad šel k ledu. Až pracovní cesta do Belgie (paradoxně vůbec nesouvisející s pivem), mi otevřela oči. Proč vymýšlet vymyšlené? Divoké kvašení!! Vždyť v Belgii tato piva mají tradici od nepaměti a těší se nějaké oblibě! Nějak mě tehdy opustila skromnost a zachvátil duch nezřízeného pivního dobrodružství. Kvasinky Brettanomyces, které jsou pro belgická piva typu Lambic charakteristické, jsou odvěkým nepřítelem všech vinařů. Vyskytují se samozřejmě i u nás. Opojena silou pivního anarchismu jsem se rozhodla, že to musím zkusit. Koupit „divoké“ kvasinky umí každý, my to děláme čistě přírodní cestou! Už se samozřejmě nevěnujeme spontánnímu kvašení jen kvůli ovocnému pivu. Je škoda nevychutnat si „divočáky“ v jejich čisté, přirozené podobě.